Ruská identita na příkaz Putina

Národní identita je něco vrozeného, ​​co je utvářeno způsobem dostatečným k tomu, aby poskytlo lidem různého původu a následujícím generacím příležitost formovat sebe a svůj národ do trvalého celku, který se drží stejných principů, jež daly vzniknout danému národu. Realizace takové identity je často znovu potvrzena národní tragédií a následným závazkem ji překonat shromážděnou silou národa. Je také realizována trvalým závazkem vedení národa dodržovat původně stanovené principy a říkat pravdu o těchto principech před lidem. Ústava má být hmatatelnou připomínkou tohoto závazku pro národ a jeho vedení. … Více Ruská identita na příkaz Putina

Domácí Putin (2. část)

Vnímání výkonnosti totalitního režimu se zcela soustředí na jeho vůdce. Všechny zásluhy za úspěch i neúspěch se nakonec dostanou k tomuto vůdci, aby poskytly určité zhodnocení, zda náklady na podřízenost stály za nutnou oběť individuálních a společenských svobod. Pokud je dostatek času, jak se tyto atributy hromadí v bilanci dějin, je zvenčí i zevnitř rozhodnuto, zda se historie na daného vůdce a v souladu s ním i na dotyčný spolupachatelský národ usmívá, nebo se s odporem odvrací. Zvenčí je Rusko Vladimira Putina nyní většinou národů vnímáno jako agresivní a hrozivé, zbavené lidskosti a nedůvěryhodné. Zevnitř je se svou současnou trajektorií předurčeno stát se selhávajícím státem, zamořeným vrozenou a inherentní korupcí a neschopným adekvátně poskytovat základní služby potřebné pro několik jeho rozlehlých území. Po více než 20 letech Putinovo vedení přineslo Rusku, jeho lidu a ekonomickým okolnostem hanbu, která bude zemi pronásledovat i v dalších generacích. Je čas podívat se na Putinovo Rusko zevnitř. … Více Domácí Putin (2. část)

Domácí Putin (1. část)

V průběhu minulého století se ruští vůdci, s výjimkou jednoho, snažili prezentovat před svou vlastní vládou a svým lidem tím, jak dobře vedli konflikty se Západem. Jednoduše řečeno, zůstali oddaní myšlence, že vojenská a globální územní dominance nad Spojenými státy (USA) byla prvořadá v jejich vnímání mylného a hrubě nadhodnoceného závodu o vrchol, který příliš často zanedbával blahobyt svého lidu. Autoritativní vedení v podobě sovětského komunistického státu se zaměřením na růst jeho vojensko-průmyslové síly nakonec způsobilo ekonomický zánik jejich režimu a s ním i rozpad Svazu sovětských socialistických republik. Totéž udělá i v tomto století. … Více Domácí Putin (1. část)

Putinovy ​​plány na impérium vs. Putinův strach z vměšování NATO

V uplynulém roce se objevila řada esejů týkajících se kroků Severoatlantické aliance (NATO) k podnícení rozhodnutí Vladimira Putina napadnout Ukrajinu, suverénní stát, ve snaze ovládnout její vládu se zjevným cílem zabránit její asimilaci v rámci NATO. V podstatě to byl postupný a úmyslný zásah NATO do Ruska, který byl jádrem celé záležitosti. Putinovým deklarovaným cílem však bylo denacizovat a demilitarizovat Ukrajinu, protože ji vnímal jako hrozbu pro Rusko a všechny etnické Rusy na Ukrajině. Dosud jsme neviděli jasný argument ospravedlňující toto obvinění a následné činy, který by nezahanbil jeho režim a Rusko před většinou světa. … Více Putinovy ​​plány na impérium vs. Putinův strach z vměšování se do NATO

Pan Lavrov

Objevily se náznaky, že Lavrovův lesk povadl a jeho postavení na Putinově oběžné dráze se posunulo do mimoplanetární sféry. … Více Pan Lavrov

Ruská dezinformace a nepohodlí pravdy – 1941 a 2022

Toto je scéna, která se odehrává pro Rusko při jeho invazi na Ukrajinu. Je svědkem známých prvků toho, co jsme si zvykli považovat za to nejhorší z lidstva – bezohledné ničení měst, masové popravy, únosy dětí, vysídlování milionů civilistů, znásilňování, nucená prostituce a mučení, což nedávno zdůraznila brutálnost stínání vězňů. Holá pravda, která je základem této ruské invaze, je, že je zcela neoprávněná. … Více Ruská dezinformace a nepohodlí pravdy – 1941 a 2022

Ruský jazyk viktimizace a propagace pomsty

Mezi významnými ruskými představiteli existuje velmi konzistentní vzorec rétorické atmosféry, která propaguje myšlenku, že jsou ohroženi zásahem hříšného Západu s jeho demokratickými ideály na jejich hranici. Tato rétorika nebyla cizí ani Otto von Bismarckovi před 150 lety, když naříkal nad tím, že musí konfrontovat Rusy s jejich „nepředvídatelnou hloupostí“. Toto sdělení je však z velké části, ne-li zcela, určeno pro konzumaci ruským obyvatelstvem, které bohužel buď věří nesmyslům chrleným státními médii, nebo je nuceno jednoduše táhnout za lano, jak to dělá po staletí. Putin využil podtónu ruského nacionalismu, který spojoval s duchovní vírou národa, aby připomněl jeho historický boj, naposledy proti nacistickému Německu. Současným bojem, jak si Putin přeje, aby ho Rusko vnímalo, je zachránit se před Ukrajinou, dosud neznámou baštou neonacismu, kterou zřejmě znal jen on a která se také rozhodla spojit se Západem a jeho předpokládanou všudypřítomnou dekadenci. Pronikavý a hněvivý projev má zakrýt absurditu sdělení, ale pro ty, kdo chápou jeho záměr, nedosahuje požadovaného účinku. … Více Ruský jazyk viktimizace a propagace pomsty

Lukašenko versus Bělorusko

Alexandr Lukašenko, diktátor Běloruska, na který byl zdánlivě hrdý, se k moci dostal jako první prezident v roce 1994 po rozpadu Sovětského svazu o tři roky dříve. Jako skutečný stoupenec starého sovětského režimu si udržel státní vlastnictví hlavních průmyslových odvětví a získal pravomoc rozpouštět parlament, čímž do roku 1996 postupně upevnil svou velmi centralizovanou autoritu. Ruský jazyk získal rovnocenné postavení s běloruským a dříve zavedené hospodářské vazby s Ruskem se posílily, když obě země v roce 1996 vytvořily Společenství národů. To se po podpisu smlouvy v roce 1999 vyvinulo ve Svazový stát Ruska a Běloruska. Tento Svazový stát formalizoval integraci jejich ekonomik, ke které byly přidány i jejich zpravodajské služby a obrana. Bělorusko, mnohem slabší z nich, by v tomto uspořádání jednoznačně získalo finanční i vojenskou bezpečnost. Pro Lukašenka však tento proces nebyl hladký. … Více Lukašenko versus Bělorusko

Jaký zisk plyne ze zapojení se do této války?

Příčiny války často spočívají v složitém souboru okolností, chybných úsudků a záměrů různé priority, z nichž některé jsou formulovány lidmi se specifickými předsudky v naději, že zmírní vinu. Přesto se občas stane, že pachatel bude vybrán natolik, aby si zasloužil plnou míru opovržení, kterou si lze dovolit. To je úděl Vladimira Putina a Ruska za jeho dodržování předpisů. Břemeno viny za válku je hrozná věc, protože odsouzení, které s ní přichází, nese cenu, nejen ekonomickou, ale i takovou, která vyžaduje morální zúčtování v národním svědomí. Míra, v jaké je toho dosaženo, závisí na míře, v jaké je vina svalována na vůdce, a na míře, v jaké jim lid umožnil, ať už byly okolnosti jakékoli. … Více Co získáme zapojením se do této války?

Krym

Jak může být pro většinu vnímajících bytostí samozřejmé, Krym geograficky stále sousedí s územím Ukrajiny, natolik, že by všichni kromě ruských ultranacionalistů chápali neúprosnou logiku situace, kterou se Putin rozhodl ignorovat. Krym je pro zájmy Ruska životně důležitý jako vojenská pevnost poskytující přístup ke Středozemnímu moři a do jisté míry stále oblíbená blízká dovolenková destinace, kterou by Rusové velmi rádi nazývali svou vlastní. … Více Krym