Špatní vůdci a užiteční idioti

Opakující se noční můrou dějin byl nástup zvolených vůdců, kteří získali moc prosazováním populistického sentimentu vůči tak kontroverzním tématům, jako je imigrace, rasová nevraživost a třídní boj. Jejich slib změny měl svou cenu – odhalení, že výkonná moc poskytuje pravomoc měnit mechanismy vlády tak, aby vyhovovaly jejím účelům. Změna měla nastat v podobě soudních kroků a finančního tlaku na instituce, jejichž cílem bylo omezit svévolné uplatňování výkonné moci nad veřejným blahem a dohlížet na společnost alternativními prostředky. Tento vzorec je známý a odehrával se během 20. století, zejména v sovětském Rusku a nacistickém Německu. Vedl k vytvoření represivních autoritářských režimů, které nejenže nastolily kontrolu nad vlastní společností, ale také diktovaly zahraniční politiku, která svět učinila méně bezpečným. … Více Špatní vůdci a užiteční idioti

Vladimir Putin a kopec, na který ho táhne zemřít

Je Vladimir Putin schopen vyrovnat se s rostoucími obavami ohledně stavu věcí v Rusku, které vyvolala jeho válka na Ukrajině? Jeho sklon ke konfliktům dominoval politice po většinu jeho 25 let ve vedení, počínaje válkou v Čečensku (1999–2009), přes invazi do Gruzie (2008), válku na Donbasu (2014–2022), syrskou občanskou válku (2015–2024) až po invazi na Ukrajinu (2022 – současnost). Tato strategie zachovala Putinovu verzi historického ruského étosu „silného muže“ u kormidla ruského osudu, v němž bezpečnost národa stojí na úkor individuální svobody. Putin si tak zajistil moc, kterou kdysi vlastnili jeho carští předkové, nyní však s výhodou mnohem sofistikovanějšího aparátu vnitřní bezpečnosti. Problém, kterému v současné době čelí, je zeď, na kterou narazil, a to jak vojensky, tak ekonomicky. Otázka, které nyní Rusové čelí, se musí točit kolem toho, zda je Putin mentálně schopen překonat své vlastní nedostatky a zachránit zemi před zkázou. … Více Vladimir Putin a kopec, na který ho táhne smrt

Choreografie současných „mírových rozhovorů“ mezi Ukrajinou, Ruskem a USA

Druhé kolo třístranných mírových jednání se konalo v Abú Zabí ve dnech 4. a 5. února 2026, po úvodních rozhovorech, které proběhly 23. a 24. ledna 2026. Trumpova administrativa oznámila 29. ledna týdenní příměří zprostředkované USA, které mělo šetřit zejména energetickou infrastrukturu a mělo platit před tímto druhým kolem rozhovorů v době, kdy zimní teploty dramaticky klesly. Moskva však příměří interpretovala nanejvýš na čtyři dny a mělo by se týkat pouze Kyjeva, zatímco Ukrajina byla zdánlivě povinna brát ohled na celé Rusko. Jak se dalo očekávat, Rusko v noci z 2. na 3. února odpálilo více než 450 dronů a více než 70 raket, z nichž 32 byly balistické rakety, které cílily konkrétně na energetická zařízení na 27 místech v nejméně šesti regionech Ukrajiny a narušily dodávky vody, elektřiny a tepla. Více než 1170 bytových domů jen v Kyjevě ztratilo teplo, když venkovní teploty klesly na -20 °C. Následující noci došlo k podobnému útoku, který poškodil obytné budovy a školy a způsobil několik obětí. Skutečnost, že tyto útoky předznamenaly druhé kolo „mírových rozhovorů“, svědčí o tom, že Vladimir Putin ignoruje pokusy o nalezení řešení války, v níž on a jeho kremelští kolegové nadále páchají válečné zločiny, které se kumulativně vyrovnaly obviňování z genocidy. … Více Choreografie současných „mírových rozhovorů“ mezi Ukrajinou, Ruskem a USA

Putinovo Rusko – represe, brutalismus, terorismus a tak dále

Staré Rusko vzkvétá v přítomném okamžiku. V současném Rusku převládá několik nežádoucích rysů autoritářské vlády z minulých staletí. Represe carské autokracie s její raně institucionalizovanou tajnou policií se v sovětské společnosti 20. století staly všudypřítomnějšími. Ta ustoupila stalinskému teroru, jehož některé z nejhorších prvků se odrážejí v Rusku Vladimira Putina v 21. století. A nyní ruský šovinismus našel nový výraz v režimu složeném ze sobeckých, servilních funkcionářů, jejichž oddanost svému despotovi zůstává nejvyšší prioritou. … Více Putinovo Rusko – represe, brutalismus, terorismus a tak dále

Obrana Kanady a Ukrajiny proti ruské agresi – společná nenávist k autoritářství

Kanaďané nesnášejí, když jim říká, že by neměli být zemí, zejména od stále více autoritářsky orientovaného amerického režimu, podobně jako Ukrajinci nesnášejí představu, že jim totéž říká ruský diktátor, který skutečně napadl jejich zemi. USA i Kanada si uvědomují groteskní politickou realitu, že v „zářícím městě na kopci“, jak Ronald Reagan kdysi vylíčil Washington D.C., se k moci dostala neliberální vláda. … Více Obrana Kanady a Ukrajiny proti ruské agresi – Společná nenávist k autoritářství

Odporčí experti a budoucnost Ukrajiny

V dlouhodobém konfliktu je běžné, že se objevují pokusy o dosažení něčeho, co je považováno za rozumný kompromis. Záměrem je předejít dalšímu utrpení, ale příliš často je daný konflikt neoprávněně realizován jako součást agendy jasného agresora. Někteří odborníci prohlašují nevyhnutelnost konkrétního výsledku konfliktu na základě jednoduchých metrik týkajících se velikosti populace, vojenských rezerv a výrobní kapacity. Tito experti obvykle argumentují ve prospěch agresora. Přitom odkládají důsledky pro oběť agrese a její budoucí nejistý stav věcí. Umožňují, aby světový řád pokračoval, aniž by uznávali, že kořen problému zůstává do značné míry stejný, jako byl od začátku. … Více Odporčí odborníci a budoucnost Ukrajiny

Putinovy ​​šance (4. část) – Stromy a les

Dějiny mají sloužit jako vzdělávací nástroj pro následující generace. Mají poskytnout směr pro stanovení priorit, které budou řídit úvahy vůdců. Chyby minulosti často vyplývaly z národních křivd, které byly horečně propagovány autoritářskými režimy se sobeckými cíli. Když byla výsledkem válka, často vedly ke katastrofální porážce agresora a k vleklé národní hanbě, ale ne bez nevyhnutelného rozsáhlého zármutku sdíleného mnoha národy nucenými čelit agresorovi. … Více Putinovy ​​šance (část 4) – Stromy a les

Zločin a trest (1. část)

Evropská unie (EU) nedávno prohlásila Rusko za stát sponzorující teror. Zločin proti lidskosti, ačkoli je zjevný všem, až příliš často není všeobecně odsouzen. Postranní, méně čestné úmysly mu umožňují pokračovat, zatímco globální společenství je paralyzováno ekonomickými, geopolitickými a právními úvahami. Ruská invaze na Ukrajinu je takovým zločinem. … Více Zločin a trest (1. část)