Vladimir Putin a kopec, na který ho táhne zemřít

Je Vladimir Putin schopen vyrovnat se s rostoucími obavami ohledně stavu věcí v Rusku, které vyvolala jeho válka na Ukrajině? Jeho sklon ke konfliktům dominoval politice po většinu jeho 25 let ve vedení, počínaje válkou v Čečensku (1999–2009), přes invazi do Gruzie (2008), válku na Donbasu (2014–2022), syrskou občanskou válku (2015–2024) až po invazi na Ukrajinu (2022 – současnost). Tato strategie zachovala Putinovu verzi historického ruského étosu „silného muže“ u kormidla ruského osudu, v němž bezpečnost národa stojí na úkor individuální svobody. Putin si tak zajistil moc, kterou kdysi vlastnili jeho carští předkové, nyní však s výhodou mnohem sofistikovanějšího aparátu vnitřní bezpečnosti. Problém, kterému v současné době čelí, je zeď, na kterou narazil, a to jak vojensky, tak ekonomicky. Otázka, které nyní Rusové čelí, se musí točit kolem toho, zda je Putin mentálně schopen překonat své vlastní nedostatky a zachránit zemi před zkázou. … Více Vladimir Putin a kopec, na který ho táhne smrt

Choreografie současných „mírových rozhovorů“ mezi Ukrajinou, Ruskem a USA

Druhé kolo třístranných mírových jednání se konalo v Abú Zabí ve dnech 4. a 5. února 2026, po úvodních rozhovorech, které proběhly 23. a 24. ledna 2026. Trumpova administrativa oznámila 29. ledna týdenní příměří zprostředkované USA, které mělo šetřit zejména energetickou infrastrukturu a mělo platit před tímto druhým kolem rozhovorů v době, kdy zimní teploty dramaticky klesly. Moskva však příměří interpretovala nanejvýš na čtyři dny a mělo by se týkat pouze Kyjeva, zatímco Ukrajina byla zdánlivě povinna brát ohled na celé Rusko. Jak se dalo očekávat, Rusko v noci z 2. na 3. února odpálilo více než 450 dronů a více než 70 raket, z nichž 32 byly balistické rakety, které cílily konkrétně na energetická zařízení na 27 místech v nejméně šesti regionech Ukrajiny a narušily dodávky vody, elektřiny a tepla. Více než 1170 bytových domů jen v Kyjevě ztratilo teplo, když venkovní teploty klesly na -20 °C. Následující noci došlo k podobnému útoku, který poškodil obytné budovy a školy a způsobil několik obětí. Skutečnost, že tyto útoky předznamenaly druhé kolo „mírových rozhovorů“, svědčí o tom, že Vladimir Putin ignoruje pokusy o nalezení řešení války, v níž on a jeho kremelští kolegové nadále páchají válečné zločiny, které se kumulativně vyrovnaly obviňování z genocidy. … Více Choreografie současných „mírových rozhovorů“ mezi Ukrajinou, Ruskem a USA

Od Moldavska po Krym se pro Rusko skrývá nejistá budoucnost

Měnící se situace existuje podél pobřeží Ukrajiny, Moldavska, jehož soused na západě, a Krymu na východě. Ohrožuje to nevědomého ruského vetřelce více než národy, které ohrozila.

Rusko eskalovalo svůj letecký útok na hlavní ukrajinské pobřežní město a námořní přístav Oděsu, a to od prosince 2025 do roku 2026. Město má značný strategický význam jakožto hlavní ukrajinská obchodní trasa, která představuje 65 % jejího dovozu a vývozu. Jeho železniční spojení se zase rozprostírá po celé zemi a zajišťuje jak efektivní koncentraci zboží pro export, tak rychlou distribuci dováženého zboží. Rusko svým obvyklým způsobem zničilo obytné budovy, nemocnice, elektrické a tepelné rozvodny, zásobování vodou a mosty, což dosud vedlo k více než 60 obětem, k dlouhodobým výpadkům proudu a vystavení extrémnímu chladu současné zimy. … Více Od Moldavska po Krym leží pro Rusko nejistá budoucnost

Když rétorika zastírá realitu ruské války, 
část II: Nepolapitelný „panečný“ bezpečnostní záruka

Pojem „bezpečnostní záruka“ s sebou přináší pocit útěchy, který zranitelnému národu poskytují jiné národy ujištěním, že proti agresorovi, který ohrožuje jeho blaho, bude použita značná síla. Pokud se zranitelný národ nestane členem skupiny, jako je NATO, jejíž charta výslovně definuje povinnosti všech členů zasáhnout očekávaným způsobem, stávají se takové „bezpečnostní záruky“ časem předmětem debaty, nebo ještě hůř, nepříjemností. … Více Když rétorika zastíní realitu ruské války Část II: Nepolapitelná „neprůstřelná“ bezpečnostní záruka

Když rétorika zastíní realitu ruské války – 
Část I: Podceňování

Je snadné pochopit, jak současné americké šaškování, jasně projevované u jednacího stolu, může v člověku vyvolat hluboký cynismus vůči diplomacii, když je vnímána jako zaměřená na prospěch agresora a vnějšího smluvního partnera, spíše než oběti agrese a jejího podpůrného souseda, Evropy. Povaha navrhovaného urovnání ruské války proti Ukrajině se zdá být pouze prevencí nevyhnutelného obnovení nepřátelství vzhledem k historické nespolehlivosti bezpečnostních záruk, zejména pokud jde o Rusko. Lze spatřovat paralely s nedávným zpackaným obchodním dohodám s Čínou ze strany Trumpovy administrativy v divoké honbě za výhodnými smlouvami bez promyšlenějších dlouhodobých výhod. … Více Když rétorika zastíní realitu ruské války Část I: Podceňování

Zima přichází do Moskvy

Čtvrtý rok války se blíží ke konci a zatímco agresorský národ zažil poměrně málo fyzického traumatu spojeného s tímto konfliktem, okolnosti se v tomto roce změnily natolik, že ohrozily přežití samotné Ruské federace (RF). Pro Vladimira Putina však není tolik důležitý sentiment obyvatel v širokém záběru RF jako spíše těch, kteří žijí v Moskvě. Ruské hlavní město je ohroženo nejen uvalením mezinárodních ekonomických sankcí, rostoucí finanční zátěží a únavou z války, ale i přímějšími prvky, které podkopají jak občanský život, tak autoritu Kremlu. A možná je načase, aby americká média věnovala více pozornosti mnoha zranitelnostem Ruska, které uvažuje o ukončení války. … Více Zima přichází do Moskvy

Ukrajina je kladivem Evropy

V zájmu Evropy je odvést pozornost Vladimira Putina od jeho mnohostranného hybridního válečného schématu, jehož cílem je zastrašit evropské národy za jejich podporu Ukrajiny. Toho lze dosáhnout otevřeným ohrožením ruského vlivu na okupovaných ukrajinských územích, konkrétně na Krymu. Ukrajina je s Ruskem v otevřeném konfliktu již více než 3,5 roku a prokázala svou vojenskou schopnost způsobit ruskému útočníkovi masivní škody. Evropa má proto své kladivo k odvetě, pokud se ho rozhodne efektivně využít. Prostředkem k dosažení tohoto cíle je dodávka Ukrajině potřebné munice dostatečné k izolaci Krymského poloostrova a vynucení kapitulace všech zbývajících ruských sil, které již nejsou schopny území evakuovat. Ztráta Krymu Ruskem by byla prvním krokem k opětovnému dobytí zbývajících území a k pádu Putinovy ​​vlády za to, že se mu nepodařilo dosáhnout cíle podmanit si Ukrajinu, přičemž by zároveň zanedbával blahobyt svého vlastního lidu. … Více Ukrajina je kladivem Evropy

Putinův „konec dnů“

Všechny předvídatelné výhody, které Rusko získalo od své nešťastné invaze na Ukrajinu v roce 2022, mizí zrychlujícím se tempem. Iluze o jeho vojenské zdatnosti s neomezenou lidskou silou a technologickými možnostmi měla začít vyvolávat pochybnosti brzy po začátku války, když se Rusko setkalo s realitou dvou ukrajinských protiofenzív v druhé polovině roku 2022. Více o probíhající válce bude řečeno níže, ale pro Vladimira Putina není vojenský neúspěch jeho nejhorším problémem. Je to to, co ho čeká v posledním čtvrtletí roku 2025. Osud připomínající pád Ruského impéria v roce 1917 a rozpad Sovětského svazu v roce 1991 visí před ním na vlásku a může nakonec despotu a veškerou jeho ošklivost přivést k potupnému konci. … Více Putinův „konec dnů“

Srážení Ruska na minimum: Ukrajinská přeshraniční ofenzíva

Ukrajina uvnitř svých hranic čelí ruským vojenským silám na východě a jihovýchodě a jinak brání své civilisty po celé zemi před ruskými leteckými útoky na její města. Válka Vladimira Putina se primárně zredukovala na dvě bezprostřední strategie: 1. dobytí a udržení území, zejména na Donbasu, s cílem plně obsadit některé oblasti na východních územích, a 2. terorizování ukrajinských občanů s cílem oslabit jejich odhodlání a prosit o mír. Během posledních 3,5 let Ukrajina s podporou více než 40 zemí po celém světě odolala ruskému útoku na svou suverenitu a své obyvatele s odolností, která se obvykle připisuje mnohem většímu národu. Toho dosáhla nejen odvahou projevenou v bitvě, ale i lstí, inovací a pozoruhodnou odvahou při provádění. Zatímco Putin soustředil své úsilí na bezohledné ničení civilních životů a infrastruktury a úmyslné obětování ruských vojsk za omezený územní zisk, Ukrajina se pustila do vysoce strategického taktu podkopávání jeho válečného průmyslu a peněz, které jej podporují. … Více Srážení Ruska do nuly: Ukrajinská přeshraniční ofenzíva

Obavy ze vstupu Ukrajiny do NATO

USA i NATO projevily značnou zdrženlivost v podpoře Ukrajiny proti ruské invazi svým velmi umírněným a postupným dodáváním zbraní, čímž se jim podařilo pouze prodloužit konflikt a pokračovat v utrpení ukrajinského civilního obyvatelstva. Důvody pro toto jednání se soustředily na strach z eskalace a na vnímání, že by byly vtaženy do přímého vojenského zapojení proti Rusku v tom, co se nakonec stalo světovou válkou. Tento přetrvávající strach z konfrontace s Ruskem mezi několika členskými státy NATO nejenže zabránil konsensu ohledně vstupu Ukrajiny do NATO, ale také umožnil Rusku chovat se jako darebácký subjekt, který páchal četná zvěrstva v přímém rozporu s mezinárodními normami a odhaloval slabost Organizace spojených národů. … Více Úzkost ze vstupu Ukrajiny do NATO